Satanismus
1) Co je satanismus?
- Satanismus je učení, které obsahuje složku filosofickou i rituální a přiznává potřebu obou těchto složek pro přirozený život a zdravý rozvoj člověka.
- Chápe SATANA jako hybný faktor v přírodě, ducha pokroku, inspirátora všech velkých počinů, které přispívají k rozvoji civilizace, ducha revolty, která vede ke svobodě jednotlivce.
- Je založen na pochopení lidských instinktů.
- Představuje opozici vůči všem náboženstvím, které odsuzují člověka za jeho přirozené touhy a oslabují jeho ego.
- Nepodporuje násilí ani užívání drog.
- Podporuje nekonformní myšlení a jednání.
- Tvrdí, že nikoli slepé přesvědčení, ale pochybování je to, co přináší duševní svobodu.
- Tvrdí, že jak láska, tak nenávist jsou přirozené, a že je nesmyslné jeden z těchto citů vyvyšovat na úkor druhého.
- Uznává jakékoli formy sexuálních prožitků, pokud nikoho nezraňují, ale ani v této oblasti nikoho k ničemu nenutí.
- Podporuje své stoupence ve vzrušení a v přirozených touhách (vzrušení namísto odříkání).
- Učí využívat a rozvíjet sílu okouzlení, tzv. MALÉ MAGIE.
- Uznává sílu dávných rituálů, tzv. VELKÉ MAGIE a předkládá vlastní propracovaný přístup k jejich efektivnímu používání.
- Vychází z podstaty prvotních náboženských mýtů a současných nároků, které jsou kladeny na začínající adepty magie, přičemž se opírá o platnost zákonů přírody.
- Do této podoby ho shrnul Anton Szandor LaVey, autor knihy Satanská Bible, Satanské rituály, zakladatele First Church of Satan.
2) Existují v satanismu různé tendence?
Ano, existují – dvě základní zde uvedeme. Satanismus jako vzpoura či protest a satanismus jako životní filozofie. Historický satanismus měl převažně charakter protestu proti vládnoucímu monoteistickému náboženství, především křesťanství. Jeho ideologie byla negací křesťanských hodnot, stejně jako jeho praxe byla parodií křesťanského ritu.Teprve 20. století přineslo satanismus jako osamocený myšlenkový způsob života a umožnilo emanaci pojmu (SATAN A SATANISMUS). I když nadále zůstává prvek protestu proti pokrytectví a falešné morálce, není již jen pouhou negací, nýbrž předkládá člověku ucelený světový názor a přináší vnitřně konzistentní soubor hodnot, ideových i morálních, přičemž důraz není kladen na spekulace, ale na každodenní životní praxi.
3) Dá se satanismus považovat za náboženství?
Jistým způsobem ano. Pro většinu členů Prvního Česko-Slovenského Chrámu Církve Satanovy se však jedná spíše o životní filosofii než o náboženství v pravém smyslu toho slova.
4) Je satanismus proti náboženství?
I když smyslem satanismu není slepá opozice vůči všemu, co s ním nesouhlasí, a v žádném případě nemá nic společného s náboženským fanatismem. Stojí v opozici proti všem náboženským systémům, které tupí lidskou přirozenost, individualitu a vůli k životu. Ostatní směry zcela přirozeně respektuje, nicméně také poukazuje na jejich nedostatky. Hlavní smysl satanismu ovšem spočívá v sebezdokonalování jeho adeptů, a ne v boji proti dogmatickým duchovním institucím.
5) Existují nepřátelské tendence vůči satanismu?
Ano.
6) Jaké jsou jejich příčiny?
Jedna z hlavních příčin nepřátelských tendencí vůči satanismu, pomineme-li fanatismus, spočívá v nedostatečné informovanosti. Ta je buď zkreslená, nebo dokonce vůbec žádná. V lidské společnosti je uměle udržován názor, že je žádoucí v zárodku udusit jakýkoli projev individualismu, potažmo pocit radosti ze života. Myšlenka, že by člověk měl bez zábran vychutnávat vlastní život, je ze všech stran, ať již otevřeně nebo skrytě, znevažovaná, ne-li přímo napadána. Není tedy divu, že je satanismus svým přístupem k lidskému bytí trnem v oku neúspěšné a zakomplexované většině.
7) Jaké je to nyní?
Dnes sice již satanistům nehrozí očistné hranice nebo útrpné právo, přesto by se ale dalo říci, že jsou nuceni se potýkat se spoustou jiných problémů. Netolerance, lidská hloupost a lpění na vyčpělých dogmatech jsou jen vrcholkem ledovce. Ve světě, kde je úspěch a individualismus odměňován nenávistí, musí mít své nepřátelé pochopitelně i satanisté.
8) Proč křesťané zavrhují satanismus?
Příčin je mnoho. Hlavní z nich lze spatřovat v tom, že zatímco křesťanství a jemu podobné duchovní směry vyžadují od svých aspirantů naprostou pokoru, poslušnost a oddanost, satanismus učí své stoupence pravému opaku. Proti pokoře staví hrdost, proti slabosti sílu, proti stádnosti individualitu, proti odříkání radost ze života. Satanista odmítá tvrzení, že esoterika předkládá jediný způsob, kterým lze dosáhnout osvícení či božství. Poznání (tzv. vzdání se hledání nového vědění) a osvobození (tzv. podřízení se autoritám) tvoří dle jeho názoru spolu s osvícením (spočívající ve zbožném vzhlížení k idolům) jeden z nejmonstróznějších vymývačů mozků. Nenechte se mýlit tím, že esoterika kritizuje egoismus a individualismus naší kultury. Ve skutečnosti jsou dnes jedinci s vlastním Já a vlastní vůlí vzácnější než kdy dříve! Židokřesťanství, buddhismus a islám už drahně let programují naše mozky k tomu, aby se naše Já vzdalo svého života a své vůle růst. Místo toho by se mělo rozplynout v Bohu či v oceánu stvoření, nebo vstoupit do „světla“, do „čisté země“ atd., kde neexistují žádné rozdíly a vše v klidu a lásce plyne. Satanismus, který je důrazným přitakáním Já, odmítá jakékoli snahy o nivelizaci a infikuje tyto programy na obelhávání zhoubnými viry inteligence a vůle. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, proč jsou některé zmiňované duchovní směry vůči satanismu nepřátelské.
První Česko-Slovenský Chrám Církve Satanovy
9) Je P.CH. C.S. tajná společnost?
Neinformovaná veřejnost nebo nepřátelé satanismu mluví o pověstných smlouvách s ďáblem, uctívání zla, vraždění nemluvňat, atd., buď z neznalosti, anebo s úmyslem satanismu škodit. P.CH. C.S. není tajná společnost, je spíše (po letitých zkušenostech a marných snahách o vysvětlení daných pojmů) spolek diskrétní a uzavřený, s nímž lze navázat kontakt prostřednictvím již zasvěcené osoby či získáním adresy z veřejně přístupných materiálů. Snahou P.CH. C.S. je vytvořit společnost dynamicky se rozvíjejících osobností, které budou vystupovat jako základní podzemní alternativa – ODLIŠNÁ ELITA. NE FANKLUB, DOPISOVACÍ NEBO DOBROČINNÝ SPOLEK ČI KLUB OSAMĚLÝCH SRDCÍ... !!! Nezasvěcený člověk, který by se zúčastnil prací v P.CH. C.S. bez předchozího poučení, by zřejmě nepochopil smysl diskuse, neporozuměl by symbolům a odešel by s mylnou představou.
(Z důvodu dlouhého názvu naší organizace budeme nadále používat pouze oficiální zkratky P.CH.C.S.)
10) Je P.CH. C.S. náboženská sekta?
P.CH. C.S., stejně jako všechny náboženské, ale také například politické strany či společenská sdružení, vykazuje určité znaky, které by se daly považovat nezasvěcenými za sektářské. Narozdíl od skutečných sekt, v jejichž čele stojí většinou jenom jeden vůdce, vedení P.CH. C.S. rozhoduje společně na základě demokratických usnesení. Zatímco většina sekt svým členům zakazuje přístup k určitým zdrojům informací, popřípadě se své členy snaží izolovat od společnosti, aby je mohla lépe ovládat a manipulovat s nimi, P.CH. C.S. činí pravý opak. Sekty se v člověku snaží zničit jeho ego, zlomit jeho individualitu a zcela ho ovládnout. Z těchto důvodů tedy není možné říci, že by byla P.CH. C.S. sektou, ba právě naopak.
11) Jaká je vnitřní organizace P.CH. C.S. a co je satanský Templ?
P.CH. C.S. se skládá z tzv. satanských Templů. Takto se nazývají oficiální pobočky P.CH. C.S.. Tento název podléhá přísným kritériím a je udělován pouze výkonnou radou Třinácti P.CH. C.S. za zásluhy o rozšiřování satanské filosofie. Satanské Temply působí ve třech městech České republiky – Praze, Prostějově a Rakovníku. Každá pobočka, působící v daném regionu, je pověřena konkrétními úkoly, které jsou vždy specifické, neboť vycházejí z individuálních potřeb a zájmů jednotlivých členů. V čele Templu vždy stojí zkušený adept, který dosáhl minimálně šestého stupně zasvěcení, viz dále. Satanský Templ může mít minimálně tři členy. Mimo tato hlavní ústředí působí v České republice ještě další menší skupiny, tzv. satanské spolky či řády.. Tyto menší skupiny mohou být zakládány pouze adepty, kteří dosáhli minimálně čtvrtého stupně zasvěcení.
12) Jaké jsou vzájemné vztahy mezi satanskými Temply?
Ačkoli je v P.CH. C.S. kladen důraz především na individualitu, je nezbytné, aby byla činnost jednotlivých Templů dobře koordinována. Z těchto důvodů proběhlo dne 17.7.2001 v Praze setkání čelných představitelů P.CH. C.S. z jednotlivých Templů. Při této příležitosti se všichni zástupci jednotlivých poboček P.CH. C.S. dohodli, že budou vzájemně koordinovat svou činnost na území České republiky s cílem přispívat k objasňování a rozšiřování satanské filosofie. Protože se v průběhu posledních let tato spolupráce velmi osvědčila, dá se říci, že vzájemné vztahy jednotlivých Templů jsou od té doby na velmi dobré úrovni.
13) Existuje v P.CH. C.S hierarchie?
Ano.
14) Jaké jsou hodnosti v P.CH. C.S.?
V P.CH.C.S. existují jednotlivé stupně zasvěcení či hodností, z nichž vyplývají určitá práva a povinnosti jednotlivých členů. Těchto stupňů je sedm.
Novic – Novicius monachus
Obřadů se nezúčastňuje, je přítomen pouze v případě svého zasvěcovacího obřadu, kterým získá hodnost učně.
S tímto stupněm nejsou spojeny žádné konkrétní povinnosti (novic ještě není členem P.CH.C.S.).
Učeň – Aluminus či Apprentic
Obřadů se zúčastňuje.
Povinnosti spojené s jeho hodností jsou následující : ve všech satanských aktivitách je podřízen výše postaveným členům Templu. Může být mimořádně přizván na kongregace Templu či na menší porady. (Učeň ještě není členem P.CH.C.S.)
Zkušený – Examinandus či Tutor
Obřadu se zúčastňuje a má při něm na starosti drobnější úkony (podává celebrantovi či jeho asistentům rituální pomůcky, drží knihy, z kterých je předčítáno celebrantem a má na starosti podobné úkony).
Povinnosti souvisící s jeho postavením jsou následující : hovoří s Novici a Učni a předává jim své znalosti. Může být stálým přísedícím při kongregacích Templu či při menších poradách (tzv.esbatech), není to však nezbytné. (Měl by být členem P.CH.C.S., není to však nutné.)
Znalý – Peritus či sublime (Vznešený)
Obřadu se zúčastňuje a má při něm na starosti obsluhu gongu či kadidelnice. Povinnosti spojené s jeho postavením : učí Novice a Učně. Zkoušeným předává své znalosti a všemožně podporuje činnost Templu. Měl by být stálým účastníkem na kongregacích Templu a účastnit se na menších poradách, není to ale nezbytné. (Znalý musí být členem P.CH.C.S.)
Zkoušející – Magistr peritus, také Pán Černého Plamene (Kněz III. stupně)
Obřadu se zúčastňuje a stará se o jeho správný průběh. Rozžíná a zháší obřadní svíce. Zastává při něm úřad Subdiakona.
Povinnosti spojené s jeho postavením : zkouší Zkoušené, uděluje rady Znalým. Navrhuje povýšení členů svým nadřízeným. Má na starosti písemnou agendu, popřípadě dohlíží na vydavatelskou činnost Templu. Je stálým účastníkem na kongregacích a poradách, které se konají. (Zkoušející musí být členem P.CH.C.S.).
Pobočník – Adiutor, také Pán Meče (Kněz II. stupně)
Při obřadu nosí obřadní meč a má na starosti veškeré dění týkající se uspořádaní a výkonu obřadu, ať již za přítomnosti nejvyššího Kněze či za jeho nepřítomnosti. Zastává úřad Diakona.
Povinnosti spojené s jeho postavením : organizuje vše čím jej pověří nejvyšší Kněz neboli Mistr, nejvyšší představitel Templu. Musí být stálým účastníkem na kongregacích Templu či na poradách, které jsou svolávány, též může být pověřen jejich organizováním (Pobočník musí být členem P.CH.C.S.).
Nejvyšší Kněz - Mistr – Pontifex maximus (Kněz I. stupně)
Obřadu se zúčastňuje ve funkci Celebranta.
Povinnosti spojené s jeho postavením : řídí činnost Chrámu. Svolává kongregace, schvaluje povýšení členů Chrámu či sesazuje nespolehlivé adepty, to však až po poradě s Knězi P.CH.C.S.. Zodpovídá se Radě Třinácti, která je nejvyšším orgánem P.CH.C.S. (Nejvyšší Kněz musí být členem P.CH.C.S.).
15) Jak pracuje P.CH. C.S.?
Činnost P.CH. C.S. je dvojího druhu : kultovní a osvětová. Nezbytná je samozřejmě i činnost organizační. Misijní ani charitativní činnost P.CH. C.S. nevyvíjí. Organizační a ideové záležitosti zásadního charakteru jsou řešeny na kongregacích. Zúčastňují se jich přední členové jednotlivých poboček. Kromě toho se v případě potřeby svolávají menší porady (tzv. sabaty), na nichž se projednávají různé aktuální otázky ze života církve. Kongregace mají značně oficiální charakter a o jejich průběhu jsou pořizovány přesné záznamy. Protože naše media nejsou satanismu nijak zvlášť nakloněna, máme jen zřídka příležitost jejich prostřednictvím prezentovat své názory. Činíme to tedy jinak. V první řadě prostřednictvím našeho časopisu THE ABYSS a dále pak samostatnou publikační činností.Myšlenky satanismu šíříme i formou přednášek a besed pro veřejnost. Důraz je též kladen na to, aby P.CH. C.S. jednotliví členové reprezentovali svými úspěchy v každodenním životě. Smysl kultovní činnosti především spočívá v uspokojování duchovních potřeb členů církve. V P.CH. C.S. se v zásadě rozlišují dva základní druhy obřadů : ceremonie a rituály.Ceremonie slouží k oslavě, povzbuzení a povznesení, rituály k dosažení nějakého konkrétního cíle.
16) Je P.CH. C.S. politické sdružení?
Ne, není. Nicméně někteří z jejích členů se mohou politicky angažovat (viz First Church of Satan v USA).
17) Angažuje se P.CH. C.S. jako celek politicky?
Ne.
18) Které politické a sociální podněty prezentuje P.CH. C.S.?
Jak již bylo výše uvedeno, P.CH. C.S. není politickou organizací. Nicméně především v USA se někteří satanisté (např. členové The First Church of Satan) významným podílem zasloužili o rozšíření stěžejních myšlenek satanské filosofie (tzv. pětiúhelné reformy).
- 1) Stratifikace : Od tohoto bodu odvisejí všechny další body. Nemůže být horšího mýtu, než je „rovnost pro všechny“. Je to jinak pojmenovaná „prostřednost“ a protěžování slabých na úkor silných. Řeka si musí také najít vlastní cestu navzdory překážkám. Nikdo přece nemůže být chráněn před svou vlastní hloupostí.
- 2) Přísné zdanění všech církví : Kdyby všechny církve platily daně ze všech svých příjmů a majetků, tak by se ve své zakrnělosti velmi brzy zhroutily a například státní dluh by byl velmi brzy splacen. Podporována by naopak měla být produktivita, tvořivost vynalézavost. Pokud tedy neužiteční a neschopní dostávají platy, měli by také platit odpovídající daně.
- 3) Nestrpět současný stav - Kdy náboženství zesvětštělo a bylo začleněno do zákona? : Znovu nastolení zákona „LEX TALIONIS“ (oko za oko, zub za zub) by si vyžadovalo úplné přepracování stávajícího právního systému, založeného na židovsko-křesťanských ideálech, ve kterém je bránící se oběť odsouzena do vězení. Každý, kdo je vězněn za údajné „ovlivnění“ skutečného pachatele zločinu, by měl být amnestován. Hledání obětních beránků se stalo prostředkem umožňující přežití neschopných. Pozorně si přečtěte satanské krédo : ODPOVĚDNOST ODPOVĚDNÝM. V satanské společnosti musí každý nést následky svých činů, jak dobrých, tak špatných.
- 4) Vývoj a výroba umělých lidských společníků : Zapovězený průmysl. Ekonomický „dar z nebe“, který umožní každému získat „moc“ nad někým jiným. Kultivované, sofistikované a technologicky proveditelné otrokářství. A nejvýnosnější průmysl od vynálezu televize a počítače.
Poznámka: Anton Szandor LaVey pokládal vývoj androidů za vhodnou činnost pro satanisty zejména z toho důvodu, že by tito poskytli dostatečné emoční uspokojení prakticky každému a viděl v tomto odvětví ekonomický potenciál. Sám se konstrukcí androidů v podobě různých figurín zabýval a dokonce (v knize The Devil΄s Notebook) popsal i některé technologické postupy, jež se mu osvědčily. Je zjevné, že v tomto směru příliš prorocký nebyl a jen podlehl své vlastní zálibě v umělých lidech, neboť vývoj se ubíral jiným směrem. V intencích tohoto bodu by se v současné době měli satanisté zabývat spíše designem umělých inteligencí a počítačových her než konstruováním mluvících figurín...(Kojot)
- 5) Každému poskytnout možnost žít v chráněném životním prostředí podle vlastního výběru s odpovídajícím estetickým a morálním standardem : Soukromě provozované a kontrolované světy jako alternativa k homogenizaci společnosti. Svoboda vystěhovat se na izolovaný ostrov, když se tam člověk dobře cítí. Příležitost cítit, vidět a slyšet to nejpříjemnější bez rušivých vlivů těch, kteří kazí nebo odmítají tuto alternativu.
19) Co je satanské tajemství?
Iniciace nepředává žádné tajemství.Přesněji řečeno, praktický satanismus umožňuje nově příchozím, aby si uvědomili, že jediné tajemství je uvnitř jeho samého : „Kdo hledá, nalezne, a kdo buší na bránu, tomu bude otevřeno.“ Iniciovaným není odhaleno žádné tajemství, ani tajemný plán k přetvoření světa. „Iniciační poselství je každým přijato a prožito jinak.“ Každý satanista prožívá satanské tajemství v hloubi svého vědomí. I kdyby chtěl, nemůže je prozradit, tak jako nemůže vyjevit svou nejhlubší bytost, tajemství své osobnosti, protože by k tomu nenašel pravá slova.
20) Co je iniciace?
Slovo iniciace pochází z latinského initium, které znamená počátek. Lze je interpretovat jako vstup či zasvěcení. Jedná se tedy o předání nebo přijetí základních prvků znalostí, jednání, způsobu života – existuje od věků. Iniciace určuje tedy počátek nového života se všemi právy a povinnostmi, které se k ní váží. Satanská iniciace se odehrává v rámci speciálně sestavených rituálů, které se musí prožít ve zvláštní atmosféře Templu, aby byly správně prožity a pochopeny. Iniciační poučení neposkytuje definitivní znalosti, mělo by však mít v životě každého adepta zásadní charakter, učí ho totiž schopnosti sebezdokonalování se a naznačuje mu cestu, která přináší sebepoznání.
21) Omezuje se satanský Templ pouze na iniciace?
Ne. Pokud ale k iniciačním obřadům v Templu dochází, jsou považovány za jedny z nejdůležitějších událostí, za význačné chvíle v historii Templu, zejména pak Satanský křest a vstupní přijímací rituál. Jsou to chvíle, kdy do dlouhého Satanova řetězu spojení přibývají nové články. Templ, který se schází jednou za měsíc při tzv. kongregacích, na nich však pokaždé neorganizuje iniciaci. Většina prací v pobočkách je zasvěcena magickému výcviku či přednáškám, po nichž většinou následuje diskuse.
Satanista iniciovaný v určitém Templu se stává jejím plnoprávným členem. Dnem iniciace ho přijímá celý Templ, ba dá se říci celá P.CH. C.S..
22) Co jsou to satanské obřady a jak se rozdělují?
V P.CH. C.S. se provádějí dva základní druhy obřadů : ceremonie a rituály. Zatímco ceremonie slouží k oslavě přírodních sil a lidského potenciálu, či slouží k jeho povzbuzení a pozvednutí jednotlivce, satanské rituály jsou určené k dosažení nějakého konkrétního cíle. Satanské obřady se dále dělí do čtyř skupin :
- Obřady iniciační (zasvěcovací)
- Obřady sezónní
- Obřady příležitostné
- Obřady speciální
Rituální magie spočívá v provádění formálního obřadu, který se alespoň částečně odehrává na místě zvlášť k tomu určeném a ve stanovenou dobu. Smyslem rituálu je u adepta vyvolat nejrůznější druhy emocí (za pomoci vhodně volených zvuků, vůní, barev a rituálních předmětů) a s jejich pomocí získat tzv. adrenální energii, která by se jinak ztratila, a přeměnit ji v dynamicky přenosnou sílu. Nejde o intelektuální, ale o čistě emoční akt. Jakákoli intelektuální aktivita musí proběhnout před rituálem, nikoli při něm. Tento druh magie je označován jako INVOKAČNÍ či VYŠŠÍ MAGIE.
Pokročilí adepti z řad P.CH. C.S. se díky své vyškolené mysli dokáží obejít bez veškerých obřadních pomůcek a v případě nutnosti si vystačit pouze se svojí rozvinutou imaginací a vůlí. Bez těchto schopností by ostatně nefungovala žádná magie, ať už by bylo vybavení rituálních svatyní sebedokonalejší a rituální litanie sebepropracovanější.
23) Co je satanský symbol?
Satanská symbolika, stejně jako symbolika ostatní, vychází z prvotních mýtů a sahá do dávné minulosti. Symbol není jenom prostředek, jak zástupně pojmenovat danou ideu, ale pomocí symbolu lze proniknout k její vnitřní podstatě. Mezi nejznámější symboly spojované se satanismem patří především symbol bafometu a obráceného kříže, popřípadě převrácená hvězda pentagramu.
24) Jaký je význam satanských symbolů?
Satanské symboly jsou vyjádřením určitých archeotypů, popřípadě negací křesťanských hodnot.
- Symbol bafometa : Ve své čisté podobě zachycuje pentagram lidskou postavu v pěticípé hvězdě : tři vrcholy nahoře, dva směřující dolů – které symbolizují duchovní založení člověka. V satanismu se pentagram též užívá, ale jelikož satanismus představuje spíše tělesné pudy člověka, čili protiklad duchovní stránky, užívá se převrácený – tím dokonale odpovídá hlavě kozla. Rohy, představující dualitu, jsou vzdorně vztyčené kupředu, další tři cípy směřující dolů symbolizují popření svaté trojice. Hebrejské znaky ve vnějším kruhu symbolu pochází z magického učení kabaly, dávají slovo Leviathan, had z vodní propasti ztotožňovaný se Satanem či s Velkým Cthulhu. Tyto znaky odpovídají pěti vrcholům obrácené hvězdy.
- Pentagram : Jak již bylo výše uvedeno, hvězda pentagramu, která se užívaná např. v magii, je symbolem makrokosmu, duchovní podstaty člověka. V satanské magii se rovněž používá pentagram, protože se ale praktikující satanští mágové, narozdíl od svých „bíle oděných bratří“, věnují magii spíše proto, že tím sledují osobní cíle a vlastní prospěch, obrací tuto hvězdu pentagramu o 180o. Ta pak vyjadřuje materiální založení člověka.
- Obrácený kříž : Kříž jako takový zná lidstvo od nepaměti. Tento symbol není vyjádřením jedné, nýbrž mnoha idejí (čtyři živly; čtyři světové strany; rozcestí, na kterém se jednou ocitne každý adept, ...).
Z historie známe mnoho různých křížů, které vyjadřují konkrétní ideje. V případě obráceného kříže se jedná mimo jiné i o odmítnutí všech křesťanských hodnot, které potlačují lidskou přirozenost. Někdy je vnímán i jako novopohanský symbol.
25) Jaký je původ satanských symbolů?
Jejich původ je nejasný. Jak bylo již výše uvedeno, některé z nich jsou vyjádřením protestu proti křesťanským dogmatům. Protože však i křesťanství většinu svých symbolů pouze převzalo, nelze je tedy chápat jen jako pouhé vyjádření protestu. Mnoho satanských symbolů (např. znamení rohů) souvisí s pohanstvím. V něm by se dal také spatřovat původ většiny z nich.
26) Proč pracovat se symboly?
Každý symbol, ať už je jakýkoli, působí zcela specifickým způsobem na lidskou mysl. Je vyjádřením konkrétní ideje a zrcadlí v sobě její skutečnou podstatu. Z těchto důvodů se symbolů užívá pokaždé, je-li nezbytné takovou ideu vyjádřit jediným gestem či obrazem. Člověk, který zná tajemství symbolů, mu porozumí, i kdyby ho před ním učinil cizinec mluvící jemu neznámým jazykem. Je zajímavé, že stejné symboly jen s malými obměnami se objevují nezávisle na sobě na celém světě (což nelze považovat za náhodu). Zkušený adept znalý magie se dokáže za pomocí symbolů naladit na stejný myšlenkový proud, který je užíván ostatními stejně smýšlejícími adepty, díky čemuž může znásobit účinnost svého rituálu.
Satanista
27) Jakých cílů se snaží dosáhnout satanista?
- Satanista může pracovat na svém sebezdokonalování jak fyzickém, intelektuálním, duchovním, tak i morálním. Pokud se týká zdokonalování intelektuálního, nejde mu jen o uspokojení z hromadění vědomostí, ale i o to, aby co nejhlouběji pochopil sebe sama (např. psychické a tělesné pochody a vztahy mezi nimi). Lidé se mění s dobou, ale člověk se také může změnit sám, když ze sebe nenechá dělat dojnou krávu v davu a pokusí si sám vymezit pole působnosti, aniž by čekal na nějaké „musíš, nesmíš!“. Tak může satanista nejlépe sloužit společnosti, potažmo sám sobě.
- Satanista rovněž může hledat a často také hledá pochopení pravdy o nejhlubší podstatě lidského bytí. Je to makabrózní mozaika, skládající se ze střípků iluzí a skutečností. Jejich shromažďování a třídění s cílem vyextrahovat z nich to nejpodstatnější je činěno s vědomím, že toto úsilí nemusí být nikdy završeno.
28) Jak pracuje satanista na svém sebezdokonalováním?
Po stránce intelektuální se satanista snaží individuální prací zdokonalovat (samostudium, ke kterým bytostně inklinuje), ať je jeho postavení ve společnosti jakékoli. Díky práci v Chrámu nebo přidružených Templů mu však také poslouží zkušenosti a znalosti ostatních satanistů. Co se týká jeho duchovního rozvoje, ten je zcela individuální. Například někteří z členů P.CH. C.S. provádějí specifická koncentrační a dechová cvičení, která čerpají z tradice nejen západní magie, ale i východní mystiky. Po stránce imorální se satanista zdokonaluje a plně rozvíjí tím, že se stále více snaží vhodným a citlivým způsobem využívat společnost, která to do té doby dělala s ním, přesto však být schopen v ní žít. Adept si uvědomuje absurdnost obecného oddělování pravdy od lži, dobra od zla a plně uplatňuje svou schopnost je samostatně rozlišovat.
Tři hesla (podvody) ukázněných moderních lidí schovaných za starou ctností :
- tolerance (za neschopnost jasného ano a ne)
- la largeur de sympothie = třetina lhostejnost, třetina zvědavost, třetina chorobná dráždivost
- objektivita = nedostatek osobnosti, vůle, schopnosti k lásce
29) Jaké jsou povinnosti člena P.CH. C.S.?
Povinnosti každého jednotlivého člena P.CH. C.S.se odvíjejí od jeho rozhodnutí, zda se chce aktivně podílet na její činnosti či nikoli. Všeobecně však platí, že každý satanista usiluje o harmonické sebezdokonalování vlastní osobnosti, a to ve všech jejích směrech (fyzická zdatnost, intelekt, duchovní rozvoj).
30) Jak satanista chápe svobodu?
Satanista musí být svobodný především ve svém způsobu myšlení a jednání. Satanismus totiž nevnucuje ani nedoporučuje hotová řešení problémů nebo názory ve formě dogmat. Každý satanista musí sám najít jejich řešení. Musí tedy vykonat choulostivou a obtížnou práci : vzdát se všech nabytých předsudků, vše znovu a znovu zvažovat, ve všech bodech uvažovat nezávisle a dojít tak ke svobodě myšlení! To je cena skutečné svobody. Satanista rovněž nesmí zapomínat na odpovědnost, která je s tímto myšlením spjata.
31) Jaká je rovnost mezi satanisty?
Všichni členové P.CH. C.S., muži i ženy, se považují za rovnoprávné, ať je jejich společenské postavení jakékoli, ať zastávají v Chrámu jakoukoli funkci. Když jsou společně v Templu, jsou si všichni rovni, mají stejná práva, ale také stejné povinnosti.
Kněží P.CH. C.S., stejně jako další členové, kteří se zavázali k aktivní práci v v tomto ohledu navíc podléhají zcela konkrétním pravidlům, o kterých jsme se již na jiném místě podrobněji zmiňovali.
Každý satanista se v Templu může vyjadřovat svobodně a otevřeně, přitom má jistotu, že mu budou ostatní pozorně poslouchat a přemýšlet o tom, co řekl. Základem rovnosti je to, že se každý dobrovolně vzdá všech svých předsudků. Čehož může být dosaženo pouze za zvlášť vytvořených podmínek a v úzkém kruhu přátel, nikoli mezi nenávistí a závistí se žeroucími lidmi.
32) Jak satanista chápe bratrství?
Každý je chápe individuálně.
33) Jak satanista chápe toleranci?
Satanista by měl být tolerantní a respektovat ostatní potud, pokud oni respektují jeho. Řídí se heslem : „Oko za oko, zub za zub.“
Základní satanská pravidla chování (11 Satanských Zákonů Země)
- Neuděluj své rady nebo názory, pokud o to nejsi požádán.
- Nevykládej své problémy ostatním, pokud si nejsi jistý, že tě chtějí naslouchat.
- Jestliže vejdeš do cizího příbytku, dej najevo respekt, nebo tam nechoď.
- Když tě host v tvém příbytku obtěžuje, nalož s ním tvrdě a nemilosrdně.
- Nedomáhej se sexuálního sblížení, pokud si k tomu od partnera nedostal signál.
- Neber si, nic co ti nepatří, kromě případu, kdy je to břemeno pro druhou osobu, a ona pak vydechne ulehčením.
- Uznávej sílu magie, pokud ji úspěšně využíváš k naplnění svých tužeb. Jestliže popřeš sílu magie, potom co jsi ji s úspěchem použil, ztratíš vše, čeho si díky ní dosáhl.
- Nestěžuj si na nic, co se tě přímo netýká.
- Neubližuj malým dětem.
- Nezabíjej zvířata, pokud nezaútočí nebo pokud je nepotřebuješ pro svou potravu (satanisté rovněž zavrhují rituální obětování zvířat).
- Jestliže se procházíš v otevřené krajině, nikoho neobtěžuj. Jestliže bude někdo obtěžovat tebe, vyzvi jej, aby přestal. Pokud nepřestane, znič jej.
34) Musí satanista skládat přísahu?
Není známo, že by v moderně pojatém satanismu bylo nutné skládat přísahu. Ta je v případě iniciačního obřadu pouze symbolická. V dávné minulosti se snad skládala z bezpečnostních důvodů. Do P.CH. C.S. vstupuje každý dobrovolně (donucování a přemlouvání k vstupu je nepřípustné), bez nutnosti nějaké víry, může tak formálně legitimizovat svůj nesouhlas s převládajícím pokrytectvím v této společnosti a tím projevit svou podporu a uznání, aniž by se aktivně podílel na práci jeskyně.
35) Jak satanista rozpozná jiného satanistu?
Satanista se chová jistým osobitým způsobem, problémy řeší jemu blízkou metodou, což jiný satanista snadno rozpozná. Kromě toho většinu satanistů identifikují symboly bafometa či obráceného kříže. Pro nezasvěceného člověka bude satanista ne vždy zcela pochopitelným, tento problém vyřeší pouze tím, že se stane sám satanistou. Všeobecně však platí, že se členové podzemní elity na první pohled příliš neliší od ostatních úspěšných lidí.
36) Jaké jsou vztahy mezi satanisty a laiky?
Různé. Protože se většina členů P.CH. C.S. nerealizuje pouze v satanismu, ale i v jiných oblastech, je pochopitelné, že se zde setkává s lidmi nezasvěcenými, kteří o satanismus nemají zájem, nebo o něm ani neslyšeli. Členové P.CH. C.S. nepatří k lidem, kteří by své názory někomu vnucovali. Setkají-li se ale se zájmem u dostatečně inteligentního člověka, jsou ochotni s ním na dané téma nejen diskutovat, ale i poskytnout podrobnější informace o této problematice.
37) Proč se stát členem P.CH. C.S.?
Každý uchazeč o členství v P.CH. C.S. by si měl uvědomit, že pokud bude přijat, neznamená to, že tím završí svou životní dráhu satanisty! Právě naopak. P.CH. C.S. mu poskytuje možnost sebeidentifikace. Na základě své příslušnosti k podzemní elitě tak získá přístup k jinak těžko dostupným materiálům a v případě zájmu o konkrétní práci na poli filosofickém či magickém bude mít příležitost osobně se setkávat a spolupracovat s lidmi naladěnými na jemu blízký myšlenkový proud. Nemůže však očekávat, že ho někdo bude vodit za ručičku, neboť při přijímání nových adeptů je především kladen důraz na individualitu osobnosti a schopnost seberealizace. Proto je jen a jen na něm, jak bude po svém přijetí, potažmo po své první iniciaci v Templu, se svým životem nakládat. Pokud by se chtěl stát satanistou jen proto, aby se někam začlenil, či z toho důvodu, aby mohl ohromovat své okolí, neměl by se o vstup do P.CH. C.S. raději ani pokoušet. První Česko-Slovenský Chrám Církve Satanovy není žádným útočištěm pro životní ztroskotance a nemá zájem ani o pozéry či hlupáky. Je třeba ještě dodat, že jsme se během naší činnosti setkali se spoustou lidí, kteří se o členství v P.CH. C.S. nikdy nepokoušeli a přesto žijí v naprostém souladu s naší životní filosofií. Je tedy patrné, že ne každý satanista musí být nutně členem P.CH. C.S.. Toto rozhodnutí je jedním ze základních práv svobodného člověka, a proto musí být ponecháno na uvážení každého jednotlivce.
38) Jak se stát satanistou?
Satanistou se člověk určitě nestane přes noc. Je to pozvolný proces sebepoznávání, který se sebou přináší sice nevšední, přesto však realistický a kritický pohled na svět. Omylem mnoha lidí je představa, že satanista podporuje a šíří zlo a anarchii. Neuvědomují si, nebo si mnohdy ani nechtějí uvědomit, že satanský protest není namířen proti společnosti, nýbrž proti hlouposti, pokrytectví a přetvářce, která je v lidech po několika staletích křesťanské nadvlády zakořeněna. Satanista říká jasné ne všem, kteří se snaží potlačit vše, co je v člověku důstojné a přirozené. Hledáte-li tedy měřítko, podle kterého byste měli určit, co je podstatou satanismu a jak se satanistou stát, nezbývá nám nic jiného, něž Vám doporučit, abyste se řídili pokyny své přirozenosti a dělali jen to, co je Vaší skutečnou vůlí, a ne to, co se od Vás očekává.
39) Co mají dělat zájemci, kteří neznají žádného satanistu?
Ti, co neznají žádného satanistu a mají o satanismus skutečný zájem, by si o něm měli vyhledat a následně prostudovat veškerou dostupnou literaturu. A to nejen tu, která satanismus popisuje v příznivém světle. Pro dosažení objektivního náhledu je vždy nutné znát i všechny námitky našich oponentů. Jedině tak totiž můžete získat ucelenou představu. Jsme přesvědčeni, že skuteční zájemci o filosofický směr, který A.S.LaVey v sedmdesátých letech minulého století nastínil, si k nám jistě sami najdou cestu.
40) Jaké podmínky je nutno splnit k členství v P.CH. C.S.?
Zájemce o vstup do P.CH. C.S. musí být starší 18 let se schopností samostatně myslet a měl by být schopen se seberealizovat. Mezi stěžejní myšlenky satanské filosofie patří mimo jiné i kvalitně řízený egoismus. Máte-li tedy tyto předpoklady a cítíte v sobě potřebu stát se plnohodnotným členem P.CH. C.S. či jiným způsobem podpořit naši činnost, učiňte tak.
41) Existuje čekací doba pro přijetí do P.CH. C.S.?
Ano. Jak jste si již jistě všimli, z výše uvedených stupňů zasvěcení (viz otázka 14) je patrné, že uchazeč se právoplatným členem P.CH. C.S. nemůže stát hned. Musí projít určitou zkušební lhůtou a osvědčit své kvality. Při zkoušce, která přijetí do P.CH. C.S. předchází, musí také prokázat znalosti historie P.CH. C.S. a principů filosofie satanismu. Tato zkouška není formalitou a uchazeč s nedostatečnými znalostmi nebývá přijat. Zjevné psychopaty, pokud takoví lidé projeví o členství v P.CH. C.S. zájem, není třeba odmítat, protože při přijímacím pohovoru zpravidla sami pochopí, že se obrátili na špatnou adresu.
42) Je možné vystoupit z P.CH. C.S.?
Ano.
Náhľad fotografií zo zložky bafomet