KLUCI: Nevěra! Tihle kluci o ní vědí své! 09,09
Honza, 15
„Příště bude dobré vědět, co vlastně chci.“
„Asi v polovině prázdnin jsem se rozešel se svou velkou láskou. Všichni mi říkali, že jsem ještě moc mladý, tak ať si přece trochu užívám života a hned se zase neženu do dalšího vztahu. Jenže jsem brzy zjistil, že nejsem zrovna ten typ kluka, který by se každý víkend honil za ,jinou sukní‘, takže jsem se sice snažil užívat si ,jakž takž‘ svobody, ale v podstatě už jsem stejně potají hledal tu pravou holku, do níž bych se zase bláznivě zamiloval. Samozřejmě jsem si přál, aby mi to tentokrát už dopadlo líp než v předchozím vztahu... Jenže jak jsem tak byl v tom víru seznamování a prozkoumávání toho, která holčina by byla momentálně k mání, rozehrál jsem si to přes SMSky hned se dvěma pěknými kočkami najednou. Chtěl jsem mít totiž jistotu, že mi to alespoň s jednou z nich stoprocentně vyjde. Ze začátku jsem to ani nebral příliš vážně, jenže potom se jedna z nich docela chytla! Jmenovala se Veronika a vlastně ani pořádně nevím, jak k tomu došlo, ale najednou jsme se dostali od našeho nevinného flirtování na ,chatu‘ až k vášnivé líbačce na jedné vesnické diskotéce. Jenže od toho večera mě taky začala solidně nahánět! Zahlcovala mi mobil svými naléhavými SMSkami, pořád mě chtěla vidět, no zkrátka za mnou příšerně dolejzala! Asi si myslela, že jedna líbačka znamená, že spolu od té doby chodíme nebo co, jenže byla úplně mimo. Pěkně se mi tím zprotivila a o to víc jsem se pak začal zajímat o tu druhou holku, Káťu. Psali jsme si pěkné zprávičky a všechno to zdánlivě ,šlapalo‘ tak, jak mělo. Jenže potom přišla rána! Zničehonic mi Katka napsala fakt hnusnou SMSku! Kromě spousty nadávek v ní bylo i to, že už mě nikdy nechce vidět! Nejdřív jsem byl totálně mimo a nechápal jsem, co jsem provedl tak strašného. O něco později jsem však zjistil, že se Katka s Verčou znají, a všechno mi bylo v tu chvíli jasné... Teď nemám ani jednu z nich a ještě jsem si vysloužil pověst ,děvkaře‘. Tohle jsem fakt zbabral, ale asi mi to patří...“
Zdroj: fotolia.com
Petr, 16
Chtěl jsem zkusit i něco jiného...
„S mojí holkou Aničkou jsme byli jednoznačně nerozlučná dvojka. Bydlíme totiž jen jednu ulici vedle sebe, a tak jsme se (asi i díky tomu) od sebe nikdy nehnuli téměř na krok. Vždycky, když jsem někam výjimečně zašel bez Anči, hned se na ni všichni naši společní kámoši vyptávali. Kluci ji zbožňovali a já byl hrdý na to, že je Anča právě moje holka. Všechno bylo mezi námi fakt super, jenže po čase nám naše láska přerostla asi spíš v kamarádství. Nutno dodat, že se ale tenhle pocit vyloupnul jen v mojí hlavě... Anča mě milovala pořád stejně oddaně jako na začátku. Asi to měla ,hozené‘ jinak, jenže já jsem chtěl zkusit milování i s jinou holkou... Hlavu mi začaly zaplavovat nebezpečné myšlenky a já to v sobě už nedokázal stopnout. Omlouval jsem si to tím, že je to v mém věku přece naprosto normální, ale zároveň jsem moc dobře věděl, že se s těmihle úvahami řítím tak akorát do pořádného průšvihu. Za pár dní jsme jeli s kluky na výlet na kolech. Kámošům jsem se tam nakonec odvážil i se vším svěřit. Bál jsem se jejich reakce, protože jsem věděl, jak Anču všichni ,žerou‘ a dost nám spolu fandí, jenže kluci mi svou reakcí docela vyrazili dech! Kupodivu mě totiž chápali a ještě mi poradili, ať si od sebe s Ančou dáme prostě trochu ,oraz‘. Prý nedělá dobrotu, když jsme si denně na očích. Tohle moje rádoby ,odreagování‘ mě ovšem přišlo šeredně draho... K našemu táboráku přišly večer dvě cizí holky a jedna z nich si hned suverénně sedla vedle mě. Nijak se ani netajila tím, že se jí dost líbím. Přiznávám, že mě to docela dostalo. Nevím, jestli mezi námi přelétla jen jiskra z toho ohníčku, co před námi plápolal, ale bylo mi jasné, že mě tahle kočka přitahuje víc než kdokoli jiný. To, k čemu mezi námi pozdě v noci došlo, si už radši domyslete sami. Teď mě vůči Aničce trápí šílené výčitky svědomí, ale bojím se jí to říct. Kámoši, co tam byli, o tom samozřejmě vědí a rozhodně mě nešetří dvojsmyslnými poznámkami... Mám strach, že se to Anča od někoho z nich dozví. Vím, že je mezi nimi totiž dost kluků, co by s ní chtěli chodit. Aby ne, je to totiž úžasná holka, a já jsem s prominutím pěkný blbec!“
Zdroj: fotolia.com
Marek, 16
"Tohle se Evča nikdy nesmí dozvědět!"
„Nejlepší kámoška mojí holky Evči uspořádala u sebe doma koncem července velkou narozeninovou párty. Původně jsem ani neměl v plánu tam jít, ale Evka na mě pořád naléhala. Prý by to vypadalo pěkně blbě, kdybych tam nepřišel, protože jsme tam přece pozvaní oba dva. Dostal jsem dokonce přednášku o tom, jak bych se měl snažit víc začlenit mezi její kámoše, projevit snahu je poznat, no zkrátka mezi ně zapadnout a basta. Říkal jsem si, že mě neubyde, a tak jsem tam nakonec přece jen šel. Myslel jsem si, že si vytrpím svoje a půjdu spát, jenže to jsem se slušně seknul. Dopadlo to přesně naopak – Eva se tam totiž příšerně opila! Za celý den skoro nic nejedla, a pak si hrála na ,dospělačku‘ tím, že do sebe kromě kolči kopla i nějaké to vínečko... Varoval jsem ji, ať neblbne, ale bylo to všechno marné. Chovala se jako ,utržená ze řetězu‘. Po dvou hodinách jsem to nevydržel a rozhodl jsem se ji odvést domů. Naštěstí už neměla sílu nijak protestovat. Loudal jsem se od Evina baráku domů a nechtělo se mi ještě spát. Najednou mě napadlo, že bych se na tu oslavu mohl ještě na chvíli vrátit. Alespoň povím jejím kámoškám, že je Evča v pohodě, a nebudou se o ni muset bát. Když jsem dojel zpátky k tomu ,pártyhousu‘, nesměle jsem zaklepal na domovní dveře. Udiveně mi otevřela samotná oslavenkyně Lenka. V tenké noční košilce mi oznámila, že už jsou všichni dávno pryč, a tak jsem chtěl jít nejdřív taky domů, ale venku se najednou rozpršelo, a tak mě Lenka pozvala, ať zajdu na chvilku dál. Šli jsme potichu nahoru do jejího pokojíčku. Báli jsme se, abychom nevzbudili její rodiče, kteří se vrátili pozdě v noci z návštěvy u známých. Nejdřív jsem se na ni styděl i podívat, ale po chvíli jsme se oba rozpovídali a atmosféra se postupně uvolnila. Musím říct, že jsem do té doby vůbec netušil, kolik toho máme s Lenkou společného! Taky bych měl přiznat, že jí to najednou fantasticky seklo... V téhle noční euforii mi Lenka najednou vyrazila dech, když mě sama od sebe začala líbat! Na vteřinku jsem vykuleně zíral, co blbne, ale dlouho jsem to nevydržel... V tu chvíli si asi ani jeden z nás neuvědomil, co hrozného jsme Evce provedli. Když jsme ze sebe navzájem ,vystřízlivěli‘, domluvili jsme se, že se tohle Eva nikdy nesmí dozvědět! Od té doby se Lence radši vyhýbám. A nejhorší tečka na závěr pro mě asi byla, když se mi hned druhý den přišla nicnetušící Eva dokonce omluvit za to, jak hloupě se prý na té párty chovala!“
Zdroj: fotolia.com
Jirka, 17
„Nestál jsem jí už ani za pohled!“
„Před pár týdny jsme měli s mojí holkou Monikou menší krizi. Z ničeho nic se ke mně začala chovat dost divně a nechtěla mi dát ani pusu na přivítanou, natož aby se mnou zůstávala přes noc... Dokonce začala rušit i naše předem domluvená rande! Dostal jsem strach, že ji ztrácím, a tak jsem si říkal, že bych se měl asi začít víc snažit. Chtěl jsem ji proto potěšit pěkným výletem ve dvou. Půjčil jsem si od kámoše stan, zkouknul na internetu nějaké kempy v jižních Čechách a slavnostně jsem za ní přišel s návrhem, že spolu strávíme parádní víkend. Monča mě však slušně rozhodila, protože ani ,nehnula brvou‘ a úplně s klidem mi řekla, že už něco má v plánu a nehodlá se mnou někam jet. Mé zoufalé dotazy ve stylu: ,A co stan, který jsem si už kvůli tomu půjčil od kámoše? a nebo věta typu: ,Ale vždyť já už s tím přece počítal...‘ ji opravdu příliš nedojaly. Chvilku jsme proti sobě jen tak seděli a mlčeli. V hlavě mi neustále blikala otázka, kterou jsem se už dlouho bál vyslovit: ,Chceš se mnou ještě vlastně chodit?‘ K mému překvapení jsem tuhle otázku asi musel vážně vyslovit nahlas, protože se mi (místo ,obyčejné‘ odpovědi) dostalo asi hektolitru slz, a to rozhodně nebylo dobré znamení. Na můj další dotaz, co se s ní děje, mi odpověděla otázkou, která pro mě byla jako rána palicí do hlavy: ,Víš, jak jsem byla asi před dvěma týdny s kámoškami na chalupě?‘ Němě jsem přikývl. ,Nebyly tam jen holky, ale i Marek, brácha kámošky. Líbala jsem se s ním. Jsem hnusná, já vím, promiň!‘ Cože? Moje oči v tu chvíli musely vypadat jako tenisáky. Nejvíc ,vtipný‘ na tom všem bylo, že jsem si já trouba už naivně připravoval kladnou odpověď na otázku, jestli bych jí to mohl pro jednou odpustit... Nic takového ale Monika nechtěla. Naopak mi s pohledem upřeným do země jen suše oznámila, že je mezi námi definitivní konec a (údajně) je jí to upřímně líto! Tak jí je to líto!!! A proč mi tedy ten tón jejího hlasu zněl podobně, jako když odpoledne v pekárně dojdou rohlíky? Pak jsem se prostě sebral a odešel. Stejně se už za mnou ani nedívala! Sebralo mě to a doteď jsem se z toho ještě nevzpamatoval, jenže co nadělám? Její lásku si nevynutím, a tak se asi budu muset poohlédnout jinde...
Máš své zkušenosti s nevěrou? Pokecej o tom!