Beznaděj?
Beznaděj?
Mou důvěru jsi zklamal,
mé ruce pouty svázal.
Kliď se teď z mých očí!
Mám strach z tvých planých řečí!
V duši mám teď prázdno,
jak malířovo plátno,
jenž štětec dosud nepoznalo.
Má mysl touží po svobodě,
jak zvíře v kleci uvězněné.
Teď hledám svůj klíč ke štěstí,
co leží na dně propasti.
Natáhnout se k němu nejde,
hrozí pád do beznaděje!
Tak odveď mě teď z toho scestí
a ukaž cestu k mému štěstí,
byť by vedla, přes trnité klestí!
Komentáre
Prehľad komentárov
moc děkuji za krásná slova! já se tu dneska pořád červenám a bulím, nevím co ze sebou.. :o))) to víš, pátek 13... něco na tom bude... :o( dneska se mi moc nedařilo a vypadá to, že 3 a půl roku mi můžou jít do... tak mi tu holky strašně moc pomohly!!!! :o) a k tomu... vydat? *červenám se a nevěřícně kroutím hlavou*
jsem
(soraki, 13. 2. 2009 18:37)
sice úplně mimo, ale ať je to cokoliv, Sevy, věř, že nikdy nejsi na nic sama. I když tě neznám osobně, jsi milý človíček a dokazuješ to každým slovem, které napíšeš. Máme tě všichni moc rádi :-D.
A ta básnička je nádherná - doporučuji, stejně jako Lucy, vydat knižně :-D
brečíííím...
(Efka, 13. 2. 2009 17:43)Tak keď si predstavím, že také jemnučké, mladučké, nežné stvorenie ako Sevy, má za sebou takéto životné skúsenosti, tak... brečíííím. :-( Je to mooooc krásne...
tak a já
(sevy, 13. 2. 2009 17:39)už zase řvu! dneska asi všechno vybrečím! jen si představ... došla mi slova, mi! a nic než děkuji, ze sebe nedostanu... jen snad... já děkuji, že jsem vás poznala! nikdy jsem neměla to štěstí, mít kolem sebe tak skvělé lidi a já opravdu moc děkuji!!! :o) a možná až se trochu uklidním, vypadne ze mě něco i duchaplného! :o)
Sevyku,
(Lucy, 13. 2. 2009 17:31)to já dekuji tobě, že jsem měla možnost te poznat a k básni... snad nezklamu tvou důveru a z mých slibů nebudou jen plané řeči. A pokud jde o to scestí... vždy tu budu pro tebe, kdykoliv budeš potrebovat, jako tvá kamrádka. Díky
soraki,
(sevy, 13. 2. 2009 20:16)