Pod povrchem života

   Náš svet vo všeobecnosti, a v teplých letných dňoch zvlášť, úplne podlieha kultu nahoty. Telesné odhaľovanie rôzneho stupňa možno vidieť všade, kde sa len pozrieme. Na uliciach, na kúpaliskách, ale aj vo filmoch, v časopisoch, na internete, a tak ďalej, a tak ďalej. Prekračujú sa všetky hranice a morálne bahno, ktoré sa tým šíri v spoločnosti, je obrovské.

   Cesta obecné nemravnosti a nečistoty vnitřního života, podobného hnojišti, je cestou postupné degenerace osobnosti a směřuje do zatracení duše. Podle názoru mnoha ateistů a materialistů je mravnost pouze nějakým abstraktním pojmem, bez reálného dopadu na praktický život. Je to podle nich jen prázdný pojem, který má význam pouze pro lidi, zabývajícími se takovými zbytečnostmi, jako je duchovno.

Náš svět podléhá kultu nahoty! Tělesné odhalování různého stupně lze vidět všude, kde se jen podíváme: na ulicích, na koupalištích, ve společnosti, ale také ve filmech, v časopisech, na internetu, a tak dále, a tak dále. Ženy i muži překračují v tomto směru téměř všechny hranice. Morální bahno, které se tímto způsobem mezi lidmi šíří jsou nepředstavitelné!

    V Bibli se píše, že první lidé žili v ráji nazí. Ani Stvořitel, ani tito první lidé to zpočátku vůbec nevnímali jako něco nemorální. Teprve později se to stalo nemorálním, a takovým je to z hlediska křesťanství i dnes. Proč?

   Nemravnost je jako kapka jedu ve sklenici dobrého vína. A přestože může jít o víno vynikajícího ročníku, přestože může lahodně chutnat, nepatrná kapka jedu v něm nás otráví. A čím víc budeme pít takové víno pro jeho dobrou chuť, tím více si budeme otravovat svůj organismus, až nás to nakonec zabije.

   Je v dnešnej slobodnej spoločnosti absolútne legitímne menšie, alebo väčšie telesné odhaľovanie sa? Trebárs v rámci súčasných módnych trendov? Všeobecne sa má za to, že áno. K extrémnym prejavom toho názoru môžeme počítať nudizmus, a k jeho umiernenejším prejavom už spomínanú módu, a to najmä počas leta, kedy sa mnohí muži obzerajú za sporo odetými ženami.

Základnou povinnosťou človeka je byť človekom v každej situácii. I v tej najintímnejšej. Vo svojom jadre sme totiž bytosťami ducha, ktoré by nemali ani v tejto oblasti klesať pod svoju dôstojnosť a pod svoju úroveň. A nemali by sme pod ňu klesať ani v sebaklame, že keď uzavrieme cirkvou posvätený manželský zväzok, môžeme v rámci neho, pri uspokojovaní svojej telesnosti, robiť absolútne čokoľvek. Že úplne všetko, čo činíme pri plnení svojich manželských povinností, je tým pádom prípustné, dovolené a počestné.