Genezis
Kap 1-12
Kniha začíná stvořením světa. Prvních jedenáct kapitol tvoří po obsahové stránce zvláštní oddíl, neboť pojednává o tzv. pradějinách (zažitý německý termín Urgeschichte).
Vypráví o stvoření světa, o stvoření člověka, o lidském pádu a o jeho vyhnání ze zahrady v Edenu. Dále o Adamových potomcích, o Kainovi a Ábelovi, o potopě, Noemovi a jeho arše a o Babylonské věži (o zmatení jazyků).
Kap 12-50
Pribehy patriarchov
Za patriarchy čili praotce Izraelského národa jsou považováni Abrahám, jeho syn Izák, vnuk Jákob a dvanáct Jákobových synů. Rozlišují se různé cykly: Abrahámův cyklus (12,1-23,20; 25,1-19); Izákův cyklus (24; 25,19-26,35); Jákobův cyklus (27,1-36); vyprávění o Josefovi (37-50, s výjimkou vyprávění o Judovi a Támar v kap. 38). Nejdelší jsou tedy cykly věnované životu Abraháma, Jákoba a Josefa.
Celkový smysl knihy je třeba chápat v rámci celé pětice Mojžíšových knih, respektive následných knih. V tomto kontextu pojednává o dějinách světa (Gn 1-11) a o počátcích dějin vyvoleného lidu Izraele; o tom, jak lidstvo padlo a jak je Bůh začal vykupovat. Vše se soustřeďuje na příslib země daný Bohem Abrahámovi a na požehnání a dar potomstva. To vše se naplňuje na konci Deuteronomia a v knize Jozue
Protologie und Atiologie
Prophetie in die Vergangenheit
Das Werk der Freiheit
Stvorenie světa , nie ako proces kozmickych sil, ale jako dielo slobodnej vole skrze Slovo, ktorym je Boh
Poukazuje na radikalny rozdiel medzi nestvorenym Stvoritelom a stvorenym svetom, ale zaroven aj vnutorne spojenie , suvislost Stvoritela so stvorenym svetom.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V stvoreni sa Boh zjavil, a to nie preto, aby ukazal, ze existuje, aby zjavil nsvopju existenciu, On skrze stvorenie zjavil, ze je Panom, zje ma Moc, ktora ma vlastnost vsemohucnost. mudfrosta dobrotu,
Vid Zalm 104, Rom 1, 11 - zaklad teologickej antropologie/ kto je clovek /