Auto, které se stalo legendou
Auto, které se stalo legendou
Po německém Vokswagenu Brouk, britském Mini a Citroënu 2CV si Fiat 126 drží čtvrté místo nejdéle vyráběného vozu. Jeho produkce se rozběhla v italském Cassinu 24. září 1972, o rok později současně začala i jeho licenční výroba v Polsku s označením 126p.
V roce 1979 skončila montáž v Itálii a celá produkce byla převedena do Polska. 24. září 2000 sjíždí v Bielsku-Bialej z pásů poslední „stošestadvacítka“, tedy přesně po 28 letech od zahájení výroby. Celková produkce dosáhla čísla 4 671 586.
Od roku 1972 prošel malý Fiat několika modernizacemi. V roce 1977 dostal větší motor (650 cm3 namísto 600), začátkem 80. let byl vylepšen interiér a vůz získal plastové nárazníky.
U nás téměř neznámý je typ 126 – 700 BIS, který se vyráběl v letech 1987 – 1991. Má vodou chlazený dvouválec 704 cm3 o výkonu 26 koní, se kterým jede maximálně 116 km/h.
Díky uložení motoru pod podlahu získala „stošestadvacítka“ druhý zavazadlový prostor za zadními sedadly a třetí výklopné dveře. Tento typ byl určen jen na export do „kapitalistické“ ciziny a do Československa se nikdy nedovážel.
Od roku 1992 se Fiat 126 opět vyrábí pouze s tradičním vzduchem chlazeným motorem. V roce 1997 získává oficiálně jméno Maluch, které bylo do té doby v Polsku všeobecně rozšířeným lidovým označením pro tento model.
Jeho dovoz do Československa po sametové revoluci definitivně skončil, v Polsku se na konci 90. let prodával v přepočtu od 120 000 do 140 000 korun podle výbavy.
Poslední vyrobený maluch z tisícikusové série Happy End má žlutou barvu a dnes stojí v muzeu Fiatu v Turíně.