Pod povrchem života

S příchodem teplých dní se zvýšilo opětně množství spoře oděných jedinců – mužů, žen i mladých děvčat. Pod pláštíkem letní módy se sklon k ukazování těla dnes uplatňuje téměř bez zábran přirozené stydlivosti, a žel, mnozí to považují za projev „pokroku a osvobození se od zbytečných skrupulí, patřících do středověku“.

Všechno, co na světě existuje, může člověk využívat. Může mít zálibu v mnoha věcech a může se jim věnovat. Nikdy by ale neměl dopustit, aby ho tyto věci ovládly. Aby se zaměřil pouze na ně. Aby je postavil na první místo a všechno ostatní začal odsouvat na vedlejší kolej. Takovýmto způsobem si totiž, ve vztahu ke svému vlastnímu duševnímu obzoru, zužujeme širokospektrálnost bytí pouze na určité množství pro nás důležitých věcí. No a na základě toho se pak k jiným věcem, nebo také k lidem, stáváme necitliví, sobečtí a až bezohlední.

Téměř každý z nás zná větu či konstatování, že „Člověk je tvor společenský...“. Mezilidské vztahy se odvíjejí na různých úrovních a jsou závislé na stupni společenského i osobnostního vědomí lidí, žijících v různých komunitách. Hluboké vztahy jsou obohacující a krásné, protože jsou vedeny a budovány lidským citem. Vztahy vedené lidskou vypočítavostí, rozumem, jsou naopak povrchní a ubíjející.

Také humor může být nositelem vysokých hodnot. Pouze je do něj třeba tyto hodnoty vkládat. A na druhé straně je v něm třeba tyto hodnoty hledat. A to je možné jen tehdy, když jsme schopni jít trošku hlouběji pod povrch a vybočit z navyklé povrchnosti. Ale pojďme k věci. Zde jsou avizovány vtipy s hlubším duchovním přesahem:

Hlasy volajících po nutné duchovní změně, jedno ať zní anglicky, rusky, německy, česky nebo slovensky, nejsou prozatím natolik silné, aby vyvážily lomoz a hřmot povrchnosti, která se na lidstvo valí ze všech proudů velkých médií.

Vím, že pro širokou veřejnost bude tento text možná nepochopitelný a obtížně stravitelný. Ale přesto a právě proto je třeba o těchto věcech mluvit. Je třeba dát veřejnosti na známost, že žijeme ve zlomové době, která se nese ve znamení vznešeného pojmu Grál. Obrovská síla, související s tímto pojmem již zasahuje, a teprve naplno zasáhne do osudu lidstva takovým způsobem, že ho převrátí naruby.

Žel, člověk na Zemi ještě nedozrál tak daleko, aby dokázal přirozeně poznávat, přijímat a řešit své problémy. Mnohé z nich se stávají i předmětem veřejného zájmu, čímž společnost polarizují a nebezpečně radikalizují. Například problém homosexuality.

Všechno, co lidé vytvořili svým rozumem je špatné! I to, co se zdá být dobré a přináší nám blahobyt. Náš blahobyt totiž stojí proti přírodě. Je vybudován na úkor ní a ne v souladu s ní, protože všude, kde chce člověk něco vybudovat, nebo uskutečnit, přírodu a její harmonii pouze ničí. Všude jí způsobuje jen škodu a utrpení. A to nejen přírodě, ale také přírodním bytostem, které za ní stojí, a které ji spravují a řídí.

Tento text bude poměrně drsným popisem toho, co nás všechny čeká a co nikoho nemine. Jeho účelem je, abychom zůstali ušetřeni přicházejícího drsného zásahu do naší osobnosti. Abychom se mu vyhnuli a abychom mu unikli. Dokázat to však můžeme jen tehdy, když pro to něco uděláme. Když duchovně napneme všechny síly a odstraníme své chyby, hříchy a nedostatky, na které bude zmiňovaný zásah zaměřen.

Můj otec se při autonehodě vážně zranil a na místě utrpěl velké krevní ztráty. Během operace, která proběhla krátce po jeho převozu do nemocnice, se ztráty ještě zvýšily a lékař indikoval opakovanou transfúzi krve. Tento postup naštěstí pomohl a otec operaci přežil.