Sen
Významová a nadčasová hodnota lidského snu nás někdy překvapuje. Jak by nám i skrze sen mohla být naznačena cesta, po níž máme v životě kráčet, nebo dáno varování před určitým nebezpečím, kterého se máme vystříhat. Pravdivost této úvahy potvrzují i následující skutečné sny jednoho muže. S jeho souhlasem Vám je přiblížíme v původním znění, protože jak sami budete moci poznat, má co říci každému z nás:
„Ve svém snu jsem viděl mladé dívky. Byly rozdělené na dvě skupiny. Jedna skupinka se umývala v potoce krásnou průzračnou vodou a druhá skupinka se v nedalekém lese naháněla a bezstarostně dováděla. Po nějaké chvíli se dívky od potoka i z lesa odebraly na louku, kde se setkaly. Velmi mě překvapilo, co jsem spatřil. Ty dívky, které se umývaly v potoce, zůstaly krásné, a ty dívky, které bezstarostně dováděly v lese, velmi zestárly a byly ošklivé.
Druhý sen mě velmi bolel na duši. Můj otec mě poprosil, abych mu dohlédl na jeho dům, zatím co on bude pryč. Staral jsem se o dům se vší úctou. Hlídal jsem jej před zloději a udržoval v pořádku. Pojednou, před otcovým návratem, jsem si vzpomněl, že k domu patří i chlév, ve kterém otec chová drůbež a selata. V té chvíli, jak jsem si to uvědomil, zasáhl mě obrovský pocit strachu, beznaděje a bolesti. Ta ubohá stvoření tam zůstala bez potravy a vody velmi mnoho dní. Utíkal jsem jim pomoci, tekly mi slzy a volal jsem: „Pane, jak se to mohlo stát?“ A tehdy jsem slyšel hlas, který mi řekl: „O neživý majetek jsi se staral a živé jsi zanedbával.“
Bolest v mém nitru se mocně znásobila, až jsem se probudil. Při probuzení jsem spatřil pro mě již známé světlo zabarvené do zlatova, které se za chvíli rozplynulo. Ani nevíte, jak jsem rád, že se mohu s Vámi o tento zážitek podělit...“
Jaký je přibližný význam prvního snu?
Popsané dívky zosobňují lidské duše, rozdělené do dvou základních skupin.
Dívky umývající se v potoce jsou těmi lidskými dušemi, které se starají o své očištění skrze Pravdu, aby mohly dosáhnout cíle svého vývoje a staly se nakonec připravenými pro příchod ženicha, který byl zaslíben Kristem jako ten, který má dokončit Poslední soud nad lidstvem. Proces očišťování vyjadřuje především úsilí o trvalé a co nejbedlivější přirozené udržování krbu našich myšlenek v co největší čistotě.
Dívky v tomto snu mají podobný význam jako panny, které popsal Kristus ve známém podobenství o oleji v lampách a deseti pannách, z nichž pět bylo moudrých a pět nemoudrých.
Dívky bezstarostně dovádějící jsou těmi lidskými dušemi, které neznají pravou starost o své očištění a vzestup skrze Pravdu. Budou tedy, jak vyplývá již ze samotného snu, zahanbeny, až přijde ženich, a stanou se nehodnými vstoupit s ním do slavnostní síně po završení Posledního soudu. Zabrání jim v tom jejich vlastní nečistota.
Tato část snu je nesmírně důležitá, protože dění zmíněného Posledního soudu se blíží postupně ke svému završení, ať již si to uvědomujeme nebo nic z toho netušíme. Není možné ho však bezvýhradně spojovat se samotným rokem 2012, jak se v současnosti mnozí badatelé mylně a naivně domnívají, protože děj Soudu je mnohem všeobsáhlejší! Je naší povinností zjistit, ke kterým dívkám skutečně náležíme v tuto chvíli. Každý to musí vykonat sám za sebe. Tento sen nás k tomu vyzývá. Sen nám zároveň jasně dává poznat, že bezstarostnost v duchovním smyslu, tedy nehledání vědomé cesty k naplnění hlavního smyslu života skrze vlastní očištění, bude příčinou úpadku, zahanbení a nakonec i zkázy každého, kdo takové bezstarostnosti ve lhostejnosti svého myšlení propadl.
Nyní přistupme ke druhému snu. Mluví o otci, který svěřil s důvěrou svému synu na určitý čas své hospodářství se vším, co k němu patří.
Otcem je i v tomto případě míněn už výše zmíněný „ženich“, který dokončí dění Posledního soudu. V Kristových podobenstvích je zván též „Pánem vinice“, který jednou přijde převzít od svých vinohradníků patřičný díl úrody. Nevěrné nájemníky, kteří úrodu včas nevydají, potom vyvrhne do tmy a vinici svěří věrným.
Synem tohoto otce je v přeneseném významu každý člověk, kterému bylo svěřeno postarat se na Zemi o určitý díl otcova hospodářství.
Sen nám dává poznat, jaké zklamání si můžeme nechtíce způsobit, když se nenamáháme dbát pozorně při správě nám svěřeného hospodářství na Zemi také o vše živé, co nám bylo svěřeno. Dbát na všechno živé znamená ale v hlubším smyslu především nezapomínat na rozvíjení toho, co je v nás duchovně živé. K tomu patří hlavně duchovní schopnosti, v nás dřímající, jako je například schopnost čistého cítění, soucitu, tvořivosti ve prospěch všeobecného dobra a podobně. Patří k tomu dokonce také všechny povinnosti duchovního druhu, k nimž náleží hlavně přivádění proudů Světla na Zem skrze prosté a skutečně citem prodchnuté myšlenky, směřované k vítězství Boží Vůle nade vší nízkostí.
Milí čtenáři, každý den, i ve shonu běžných povinností, zkoušejme se přirozeně vciťovat do vážnosti doby, v níž nám je dovoleno právě nyní žít. Uvažujme klidně, ale s plnou vážností, o všem, co můžeme získat i ztratit. Stále více si potom budeme uvědomovat, že všechno zanedbávané, třebaže to bude patřit k nejmenším maličkostem, nám může zmařit duchovní vzestup i záchranu na věky. Avšak všechno, čeho si budeme pozorně všímat, aby rozkvetlo, může nám přispět na miskách vah k vytoužené záchraně.
