WIKI: dejiny spásy (lat. historia salutis alebo historia sacra) je termín používaný v kresťanskej tradícii. Označuje ten aspekt dejín, v ktorom sa jediný a pravý Boh – Otec, Syn a Duch Svätý – rôznymi cestami a prostriedkami zjavuje, zmieruje a spája so sebou ľudí, ktorí sa odvracajú od hriechu.

Podle křesťanského učení je celé lidstvo poznačeno prvotním hříchem, kterého se podle tradičního biblického vyprávění dopustili první lidé (srov. Adam a Eva).

Hned po tomto pádu člověka zmiňuje kniha Genesis Boží zaslíbení budoucí spásy v Gn 3,15.

Od tohoto okamžiku začínají samotné dějiny spásy chápané jako dějiny Božích zásahů v dějinách, jejichž cílem bylo vykoupit a zachránt (tj. spasit[1]) lidi z hříchu a tím i z utrpení a smrti. Tyto dějiny jsou popsány ve Starém a vrcholí v Novém zákoně.

Katechizmus KC oznacuje zaciatok dejin spasy ZMLUVU s ABRAHAMOM.

/ Papez Benedikt XVI. este ako kardinal napisal knihu,kde uvadza, ze dejiny spasy sa zacinaju Mojzisom./

Obsahují (v hlavních rysech) vyvolení Abraháma jako praotce budoucího vyvoleného (izraelského) lidu, sestoupení Jákoba a jeho synů do Egypta, vyjití Izraelitů z Egypta pod vedením Mojžíše, dar zákona na hoře Sinaj, obsazení zaslíbené země Kenaánu, založení izraelské monarchie, působení proroků uprostřed nevěrného lidu, babylonské zajetí, obnovení chrámu,

a nakonec příchod vytouženého a předpovězeného Mesiáše v osobě Ježíše Krista,

Katechizmus KC oznacuje moment vtelenia pri Zvestovani Panne Marii, ktory zacal  po vysloveni suhlasu Panny Marie slovom  FIAT, za zaciatok  DIELA SPASY JEZISA KRISTA.

Jezise Krista, ktery lidi vykoupil svým vtělením, bezhříšným životem a svou smrtí a vzkříšením.

Pokračováním těchto dějin spásy pak jsou dějiny církve, kterými se zabývají církevní dějiny coby teologická disciplina, a život každého jednotlivého křesťana (který studuje morální teologie a spirituální teologie).

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozlisujeme : DEJINY SPASY a DIELO SPASY

Dejiny spasy zacinaju zmluvou s Abrahamom.

Dielo spasy Jezisa Krista zacina prijatim ludksej prirodzenosti v lone Panny Marie

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SPASA 

Spása (z praslovanského *sъpasti chránit stádo; lat. salus nebo pozdější salutare, řec. σωτηρία sótéría) označuje záchranu, původně jak časnou (dočasnou, z každodenní životní zkušenosti, být zachráněn např. od nepřítele apod.), tak nadpřirozenou (náboženskou, věčnou). Teologická nauka o spáse se nazývá soteriologie.

Ne všechna náboženství mají rozvinutý pojem spásy.

V křesťanském učení je dárcem spásy Bůh, spásou je pak dar Boží milosti, který se projevuje věčným životem a společenstvím s Bohem, které nepřichází až po smrti nebo po konečném vzkříšení, ale na němž spasení mají podíl již nyní. Prostředníkem (jediným a dokonalým) je Ježíš Kristus, dokonalý Bůh, který se vtělil, tj. stal se dokonalým člověkem, žil náš život, trpěl, zemřel a byl pohřben. Křesťané věří, že byl vzkříšen a že se stal prvorozeným z těch, kdo vstali z mrtvých. Tím dokonal spásu. Každý člověk může tuto spásu, která je nabídnuta všem, přijmout, pokud uvěří v Krista a v Boží lásku v něm zjevenou. Místem přijetí spásy par excellence je křest, který se stává v křesťanském pojetí podílem (účastí) na Kristově smrti a jeho vzkříšení. Po křtu již člověk žije věčným životem, dosáhl spásy. V jiném smyslu však se dá říct, že člověk spásy plně dosahuje až po vzkříšení, kdy bude moci naplno prožívat Boží přítomnost.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pentateuch opisuje predhistóriu a najstaršie dejiny Izraela: od stvorenia ... pre dejiny spásy, ktoré sa začali Božou iniciatívou pri povolaní Abraháma.